Okolí

Jezero Laka

Jezero Laka je nejmenší, ale nejvýše položené šumavské jezero (1096 m n. m.). Leží v I. zóně národního parku Šumava.

Jezero je ledovcového původu, má rozlohu 2,5 ha, hloubku 3,9 m a rašelinné dno. Od ostatních jezer se odlišuje plovoucími ostrůvky, jejichž poloha se neustále pomalu mění. Ostrůvky jsou porostlé rašeliníkem, ostřicí, suchopýrem, ale i borůvčím a brusinčím.
Do jezera přitéká voda ze dvou přítoků ze svahu vrcholku Plesná a z
jezera vytéká Jezerní potok, který ústí do říčky Křemelné.

Jezero Laka a jeho blízké okolí, se objevilo i v roce 1947 ve filmu Divá Bára. Původně se měla v jezeře koupat sama představitelka hlavní role Vlasta Fialová, nakonec ji ale nahradila místní dívka ze Železné Rudy.

Stará Hůrka

Hůrka, Stará Hůrka a Nová Hůrka je zaniklá sklářská ves na Šumavě. První část obce (Hůrka) byla založena roku 1732 při sklářské huti Hafenbrändlů, která se původně nazývala Česká huť. Roku 1766 byla nedaleko založena nová sklárna, v místě dnes zvaném Hůrka. Místu staré hutě se začalo říkat Stará Hůrka a nové osadě pro sklářské dělníky Nová Hůrka.

V roce 1820 byla ve Staré Hůrce vystavěna hřbitovní kaple sv. Kříže, která sloužila jako hrobka sklářských rodin Abelů a Hafenbrändlů. Byl zde pohřben i otec spisovatele Karla Klostermanna. V 50. letech minulého století však byla vydrancována a po roce 1990 byla znovu obnovena.

rozhledna Poledník

V 60. letech 20. století zde stál zakázaný vojenský areál. Sloužil
jako základna pro sledování leteckého a pozemního provozu v sousedním Německu a jako odposlechová stanice a rušička televizního i radiového signálu vysílačů umístěných za našimi hranicemi. Po roce 1989 byla původní věž byla přebudována na rozhlednu a všechny ostatní objekty byly zbourány. Pro veřejnost byla rozhledna otevřena v roce 1998.  V prvním patře rozhledny je informační bod, ve druhém  historie Poledníku a ve třetím je galerie s výstavami prací na téma šumavské přírody. Výhled z jedné z nejvýše položených rozhleden v České republice umožnuje mít jako na dlani nejvyšší šumavské vrcholy např. Velký Javor (1456 m n. m. ), Malý a Velký Roklan (1453 a 1389 m n. m.) nebo Boubín (1362 m n. m.). Za dobré viditelnosti je možné vidět i Alpy.

Špičák

Špičák nabízí celoroční sportovní vyžití. Je vhodný letní i zimní
turistiku, cykloturistiku i rodinnou rekreaci. Funguje zde lyžařský a sportovní areál, který nabízí moderní bikemapark a řadu sjezdových tratí pro začátečníky i pro pokročilé lyžaře. K dispozici jsou i udržované trasy běžeckých stop. Špičák má také sportovní halu, tenisové kurty, cvičnou horolezeckou stěnu a půjčovny sportovních potřeb.

Bílá Strž

Romantické kaňonovité údolí Bílého potoka s největším vodopádem na Šumavě v nadmořské výšce 970 m – během 3 km překoná Bílý potok 300 výškových metrů a jeho voda se mění v bílou pěnu a horskou bystřinu. V řečišti potoka se také nacházejí tzv. obří hrnce vyhloubené proudící a vířící vodou. Na stráních nad řečištěm se dochovaly zbytky původního horského lesa pralesovitého rázu.

Velký Javor

1456 metrů vysoký Velký Javor (Grosser Arber) je nejvyšší horou Bavorsko-českého hraničního území a společně s rakouským Hochfichtem nelépe vybaveným lyžařským střediskem na Šumavě.

V zimě nabízí perfektní možnost pro lyžařské vyžití. K dispozici je 10 km sjezdových tratí od nejlehčích až po náročné, bobová dráha, dětský park, lyžařská škola a ski servis. O kvalitě Velkého Javoru svědčí i to, že se zde jezdí každé dva roky Světový pohár žen.

Velký Javor měl v dobách studené války i svůj strategický význam. Na vrcholu jsou dvě vojenské kupole - meteorologické a radarové stanice NATO. Za dobrého počasí poskytuje Velký Javor krásný výhled až na rakouské Alpy.

Zhůří

Bývalá královácká rychta a později farní obec Zhůří se nachází v malebném údolí Křemelné pod Hadím vrchem.

Zhůří bývalo sídlem Královácké rychty. Existenci osady počátkem 17. století dokládá otisk pečeti zdejšího rychtáře Thomase Löffelmanna z roku 1613. Místní uhlíři pálili dřevěné uhlí pro sklárny a hamry z okolí. V letech 1753 - 1787 zde byla v provozu sklárna. Za přispění místních králováckých sedláků byl v letech 1762 - 1763 postaven dřevěný kostel. Ten byl, stejně jako původní kaple, zasvěcen sv. Trojici. V roce 1938 žilo v obci s poštou, četnickou stanicí a německou školou více než 600 obyvatel převážně německé národnosti. Po odsunu Němců po 2. světové válce ves osiřela, poté se stala součástí vojenského prostoru a armáda ji úplně zbořila.

Čertovo jezero

Druhé největší Šumavské jezero na české straně Šumavy (10,4 ha) leží na jihovýchodním svahu Jezerní hory (1343 m), na území Chráněné krajinné oblasti Šumava, 2 km severozápadně od Špičáku. Obvod hladiny činí 1360 m, největší hloubka 36 m a průměrná hloubka téměř 18 m.Voda je z jezera odváděna Jezerním potokem do Řezné (Regen) a dále pak až do Černého moře. Nad jezerem se tyčí 313 m vysoká karová stěna. V roce 1964 byly při průzkumu jezera nalezeny bedny s výbušninami. Část těchto výbušnin byla odpálena v blízkosti jezera. 

Vchynicko-Tetovský plavební kanál

V minulosti sloužil pro plavení dřeva ze Šumavy. Toto vodní dílo o celkové délce 13,6 km obchází nesplavný úsek Vydry pod Antýglem a spojuje řečiště Vydry s říčkou Křemelná. Jedná se spolu se Schwarzenberským plavebním kanálem o druhý kanál vystavěný na schwarzenberských panstvích inženýrem Josefem Rosenauerem. Zřízení plavebního kanálu a rozšíření těžby dřeva dalo podnět k další vlně osidlování této části Šumavy. Již Rosenauer počítal s 312 stálými dřevorubci, pro něž bylo nutno postavit domky buď ve stávajících vesnicích, nebo v nově založených osadách. Vchynicko-Tetovský plavební kanál již dlouho neslouží pro plavení dřeva avšak do dnešní doby svědectvím rozsáhlých technických znalostí a organizačních schopností nejenom svého tvůrce inženýra Josefa Rosenauera, ale i prostých tesařů a jiných dělníků, kteří na jeho stavbě pracovali za velmi těžkých podmínek. Atmosféru této části Šumavy 19. století ve svých románech zvěčnil spisovatel Karel Klostermann.

Pancíř

Rozhledna na vrcholu Pancíře nad Železnou Rudou nabízí výhled na západní část Šumavy s nejvyšší horou Velký Javor (Grosser Arber - 1456 m) na německé straně. Za jasného počasí lze spatřit i vrcholky Alp v okolí Dachsteinu. Původně zde stávala dřevěná rozhledna Rakouského turistického klubu z roku 1880. Po jejím zániku tady Klub českých turistů vystavěl podle projektu architekta Janovského chatu s terasou a rozhlednou. Chata Pancíř nesla dříve název Matušova - podle propagátora šumavské turistiky Jaroslava Matuše.

Prášilské jezero

Prášilské jezero (něm. Stubenbacher See) je jezero ledovcového původu leží v nadmořské výšce 1079 m na severním svahu Polední hory. Celá oblast je chráněna v rámci I. zóny Národního parku. Plošná výměra jezera je 3,91 ha, hloubka se odhaduje až na 30 m. Díky své vysoké kyselosti je od 70. let bez ryb. Z cípu jezera vytéká Jezerní potok, jehož vody se po spojení s Prášilským potokem vlévají do Křemelné a dále pak do Otavy, Vltavy a Labe. Pod Prášilským jezerem se nachází tzv. Stará jímka - bažinatá kotlina, pozůstatky dnes již zarostlého jezera.

Malé Javorské jezero

Jedno z osmi šumavských ledovcových jezer. Leží na německé straně Šumavy na severozápadním svahu Velkého Javoru, v nadmořské výšce 918 m. Původní rozloha 2,9 ha se v roce 1885 zvětšila na 9,4 ha, kdy se utrhly kusy rašeliny a vytvořily tak tři velké plovoucí ostrovy. Hloubka je přibližně 10 m. Kolem jezera vede zajímavá turistická stezka - okružní procházka trvá ¾ h. Za příznivého počasí je jezero vhodné ke koupání.

Sportovní areál Sušice

• klasický plavecký bazén se čtyřmi plaveckými drahami a délkou 25 m • samostatný zábavný bazén s masážními trysky a divokou vodou• dvě vířivé vany pro 15 a 8 osob• uzavřený tobogán s led světelnými efekty se samostatným dojezdovým bazénem• dětské brouzdaliště• technologii protiproudu v plaveckém bazénu pro simulaci divoké vody• relaxační část s klasickou finskou saunou, parní kabinou a střešní relaxační terasou

hrad Kašperk

Nejvýše položený královský hrad v Čechách, který si „zahrál“ i ve známé české pohádce Anděl Páně. Hrad Kašperk, který se majestátně ční na severozápadním výběžku hory Ždánov, byl založen v roce 1356 českým králem Karlem IV. Hrad byl vybudován k ochraně zemských hranic s Bavorskem, zlatých dolů a nově založené kašperskohorské větve Zlaté stezky. V současnosti je hrad Kašperk jedním z nejatraktivnějších turistických cílů na Šumavě.